Vlády a centrální banky příliš velký čuch na zlato nemají. Gordon Brown, dlouholetý britský ministr financí za labouristy, byl dlouho terčem posměchu konzervativců za to, že mezi lety 1999 a 2002 prodal polovinu zlatých rezerv země v průměru za 275 USD za unci. Kdyby deset let počkal, mohl za stejné množství žlutého kovu místo 3,5 mld. USD získat až 19 mld. USD (bez započtení efektu inflace). Po dvoudenním propadu zlata o 13 % si vlasy mohou rvát všichni centrální bankéři, kteří nakupovali v posledních dvou letech. Během několika hodin se jim z rezerv vypařily desítky miliard dolarů.
Centrální banky jsou na poklesu zlata nejvíc bity. Podle organizace World GoldCouncil mají ve svých sejfech přes 31 tisíc tun blyštivého kovu, což je 19 % zatím vytěžených zásob. Jen loni banky nakoupily 500 tun, nejvíc za poslední půl století. 13% sešup během dvou dní zmenšil hodnotu zlata v jejich rozvahách z 1580 mld. USD na asi 1375 mld. USD. Kolem 200 mld. USD tak „vyletělo komínem“. Od cenového vrcholu komodity z léta roku 2011 na 1920 USD za unci se zlaté portfolio centrálních bank smrsklo o 560 mld. USD.
Z indexových akcií (ETF) navázaných na zlato se letos kvůli klesající ceně podkladového aktiva (o 18 %) odpařilo 37,2 mld. USD. Od začátku roku až do minulého týdne vybrali investoři z fondů zaměřených na vzácný kov 11,2 mld.USD. Akciové fondy ve Spojených státech a jinde po světě zato zaznamenaly příliv prostředků ve výši 21 mld. USD.
„Investoři se poohlížejí po aktivech, která mají růstový potenciál či generují nějaké příjmy. Zlato nemá ani jedno z toho,“ tvrdí stratég Anthony Valeri z LPL Financial Corp. Bez výnosu v podobě dividend či růstu ceny má podle něj zlatosmůlu. V posledních 12 letech se zlatu dařilo soustavně připisovat zisky. Události posledních dnů, největší propad od roku 1980, neobvyklou šňůru pravděpodobně ukončily.
„Pokud se zamyslíte nad skutečnou, vnitřní hodnotou zlata, moc to není. Zlato je často vysoce ceněno proto, že lidé věří, že jiní lidé věří, že má vysokou cenu,“ prohlásil včera zástupce guvernéra australské centrální banky Guy Debelle. Austrálie je druhým největším těžařem zlata po Číně, loni vyprodukovala 250 tun kovu. Tamní centrální banka ve svých sejfech drží necelých 80 tun. Německá Bundesbanka drží 3400 tun.
Guvernér jihoafrické centrální banky, která drží asi 125 tun zlata, označil pokles ceny za „extrémně znepokojivý“. Jeho kolega ze Srí Lanky naopak hovoří o příležitosti pro přikoupení dalších prutů. Jihokorejskou centrální banku pokles neznepokojuje, zlato nakupuje v rámci dlouhodobé snahy diverzifikovat devizové rezervy.
Někteří investoři zůstávají optimisty. Nejprominentnějšího mezi nimi, Johna Paulsona, letošní pokles ceny zlata připravil o 1,5 mld. USD. Mezi býky patří i fond BlackRock, který celosvětově spravuje aktiva za 3,8 bilionu USD a jehož expozice na kov dosahuje desítek miliard dolarů.
Opatrnější přístup volí známý investor Jim Rogers. Zlato prý začne nakupovat po „skutečném vyvrcholení výprodejů“. Konkrétní hranici pro vstup do pozice guru zmínit nechtěl. Korekce podle něj byla nevyhnutelná a současná úroveň by již mohla lépe odpovídat realitě.
Za nejperspektivnější Rogers stále považuje agrární sektor. Doporučuje výrobce traktorů, prodejce osiva či nákup zemědělsky využitelné půdy.
Centrální banky jsou na poklesu zlata nejvíc bity. Podle organizace World GoldCouncil mají ve svých sejfech přes 31 tisíc tun blyštivého kovu, což je 19 % zatím vytěžených zásob. Jen loni banky nakoupily 500 tun, nejvíc za poslední půl století. 13% sešup během dvou dní zmenšil hodnotu zlata v jejich rozvahách z 1580 mld. USD na asi 1375 mld. USD. Kolem 200 mld. USD tak „vyletělo komínem“. Od cenového vrcholu komodity z léta roku 2011 na 1920 USD za unci se zlaté portfolio centrálních bank smrsklo o 560 mld. USD.
Z indexových akcií (ETF) navázaných na zlato se letos kvůli klesající ceně podkladového aktiva (o 18 %) odpařilo 37,2 mld. USD. Od začátku roku až do minulého týdne vybrali investoři z fondů zaměřených na vzácný kov 11,2 mld.USD. Akciové fondy ve Spojených státech a jinde po světě zato zaznamenaly příliv prostředků ve výši 21 mld. USD.
„Investoři se poohlížejí po aktivech, která mají růstový potenciál či generují nějaké příjmy. Zlato nemá ani jedno z toho,“ tvrdí stratég Anthony Valeri z LPL Financial Corp. Bez výnosu v podobě dividend či růstu ceny má podle něj zlatosmůlu. V posledních 12 letech se zlatu dařilo soustavně připisovat zisky. Události posledních dnů, největší propad od roku 1980, neobvyklou šňůru pravděpodobně ukončily.
„Pokud se zamyslíte nad skutečnou, vnitřní hodnotou zlata, moc to není. Zlato je často vysoce ceněno proto, že lidé věří, že jiní lidé věří, že má vysokou cenu,“ prohlásil včera zástupce guvernéra australské centrální banky Guy Debelle. Austrálie je druhým největším těžařem zlata po Číně, loni vyprodukovala 250 tun kovu. Tamní centrální banka ve svých sejfech drží necelých 80 tun. Německá Bundesbanka drží 3400 tun.
Guvernér jihoafrické centrální banky, která drží asi 125 tun zlata, označil pokles ceny za „extrémně znepokojivý“. Jeho kolega ze Srí Lanky naopak hovoří o příležitosti pro přikoupení dalších prutů. Jihokorejskou centrální banku pokles neznepokojuje, zlato nakupuje v rámci dlouhodobé snahy diverzifikovat devizové rezervy.
Někteří investoři zůstávají optimisty. Nejprominentnějšího mezi nimi, Johna Paulsona, letošní pokles ceny zlata připravil o 1,5 mld. USD. Mezi býky patří i fond BlackRock, který celosvětově spravuje aktiva za 3,8 bilionu USD a jehož expozice na kov dosahuje desítek miliard dolarů.
Opatrnější přístup volí známý investor Jim Rogers. Zlato prý začne nakupovat po „skutečném vyvrcholení výprodejů“. Konkrétní hranici pro vstup do pozice guru zmínit nechtěl. Korekce podle něj byla nevyhnutelná a současná úroveň by již mohla lépe odpovídat realitě.
Za nejperspektivnější Rogers stále považuje agrární sektor. Doporučuje výrobce traktorů, prodejce osiva či nákup zemědělsky využitelné půdy.
Zdroje: Bloomberg, Mining.com, YahooFinance
