Záchranný plán pro Kypr, který mimo jiné předpokládá ztrátu části nepojištěných bankovních vkladů investorů, nebude modelem pro řešení bankovních problémů i v dalších zemích eurozóny. Šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem zmírnil svůj předchozí komentář, který vyvolal pád akciových trhů v čele s bankami i pád eura proti americkému dolaru.
K restrukturalizaci bank budou muset podle šéfa Euroskupiny přikročit i další země měnové unie, zejména ty, kde je bankovní systém podobně přebujelý vůči rozsahu ekonomiky, jako na Kypru. Dijsselbloem, který je také nizozemským ministrem financí, to prohlásil v rozhovoru s agenturou Reuters a listem Financial Times. LJestliže bude nějaká banka ohrožena, naše první otázka by měla znít: 'Co s tím v bance uděláte? Co můžete udělat pro rekapitalizaci?' Pokud toho banka sama nebude schopna, budeme mluvit s akcionáři a věřiteli a požádáme je o příspěvek k rekapitalizaci, a jestliže to bude nutné, i držitele nepojištěných vkladů," řekl původně šéf Euroskupiny.
Na otázku, co by mohl nový přístup znamenat pro země s vysokým podílem bankovního sektoru na ekonomice jako Lucembursko nebo Maltu, nebo pro země s problematickými bankami jako Slovinsko, Dijsselbloem řekl, že budou muset velikost bank omezit. "Znamená to, že to musí řešit dříve, než se dostanou do potíží," dodal.
Po několika hodinách se ale interpretaci svých slov pokusil zmírnit."Kypr je zvláštní případ s neobyčejnými výzvami," uvedl Dijsselbloem ve sdělení, které mělo jeho původní rozhovor s Reuters a Financial Times upřesnit. "Makroekonomické adaptační programy jsou pro postižené země šity na míru a nebudou využity jako modely či předlohy."
Dijsselbloemova mluvčí ještě před vydáním zmíněného vysvětlujícího prohlášení odmítla, že by šéf Euroskupiny hovořil o Kypru jako o příkladu či možném příkladu, uvedl list The Wall Street Journal.
Plán pro Kypr, který ministři financí eurozóny schválili dnes ráno, předpokládá rozsáhlou restrukturalizaci a uzavírání kyperských bank, omezení finančního sektoru na ostrově a postižení velkých vkladů a věřitelů bank. Nepojištěné vklady u největšího finančního ústavu Bank of Cyprus budou zmrazeny, dokud banka neprojde restrukturalizací, a potřebný kapitál se odčerpá z vkladů nad 100.000 eur.
Dosavadní praxe zachraňování bank daňovými poplatníky musí skončit, řekl původně Dijsselbloem, který se stal šéfem Euroskupiny teprve v lednu. Vhodná doba je pro to podle něj právě teď, kdy se finanční trhy uklidnily a klid na nich zůstal i během kyperské krize.
Pokud by se Dijsselbloemův návrh prosadil, znamenal by mimo jiné konec plánu, který eurozóna přijala teprve loni v létě. Tehdy se dohodla, že záchranný fond ESM by měl přímo rekapitalizovat ohrožené banky, aby se přerušilo smrtící spojení mezi krachujícími bankami a vládami, které jsou nuceny je sanovat, čímž ale zvyšují svou zadluženost.
Akciový trh v Evropě po Dijsselbloemových výrocích v rozhovoru pro Reuters Financial Times výrazně oslabil, banky odečítaly až kolem 6 %. Před zveřejněním rozhovoru získával západoevropský index FTSEurofirst 300 téměř jedno procento, poté ale sklouzl mírně do záporných čísel.
Kyperské banky zůstanou zavřené až do čtvrtka
V noci překvapilo kyperské ministerstvo financí sdělením, že kyperské banky zůstanou zavřené až do čtvrtka. Původní plán počítal s tím, že se většina otevře už v úterý. Banky jsou kvůli finanční krizi již jedenáctý den uzavřeny. Původně měla většina z nich podle centrální banky otevřít již v úterý, až do čtvrtka měly zůstat zavřené pouze dva největší finanční ústavy v zemi - Laiki a Bank of Cyprus, které čeká sloučení.
Nově ale ministerstvo financí přišlo s upraveným nařízením. Centrální banka zdůvodnila rozhodnutí snahou zajistit "hladké fungování celého bankovního systému". Lidé si tak budou moci z bank vybírat peníze se zpožděním dalších dvou dnů.
Podle listu Kathimerini nemá pro znovu otevřené banky platit žádné omezení při výběru vkladů, což má prý napomoci co nejrychlejšímu obnovení důvěry v kyperské bankovnictví. Situace se ale může změnit podle toho, jak majitelé kont zareagují.
Autor: Redakcia Patria Online
Zdroj: www.patria.cz
