O repatriaci zlata se poslední dobou psalo docela často. Rozhodl jsem se trochu pošťourat v tom, jaký přístup k dané problematice mají různé země a tady je přehled toho, co se mi podařilo zjistit.
Nedávno se k situaci ohledně repatriace zlata ve svém vysílání vyjádřila i stanice CNBC. Podle nich není rozhodující, zda v trezoru je skutečně zlato, ale to, co máte v účetnictví. To snad ani nemá cenu komentovat… A tak se nyní podíváme na některé země.
V této souvislosti je nejčastěji diskutovanou zemí bezpochyby Německo. Podle informací, které se objevily asi před třemi týdny, se chystá repatriovat z Velké Británie část svého zlata. To by nebylo poslední dobou nic mimořádného. Jenom pozor na skokový pohyb ceny zlata.
Německo má mít 3400 tun zlata. Dost možná jde jen o účetní položku, množství fyzického zlata v sejfech může být o desítky procent nižší, zejména u zlata drženého v zahraničí, pokud tam vůbec nějaké zlato ještě je. Přitom to není účetní podvod, zlato bylo podle něj leasováno. Podobně jako účetně je leasingová firma majitelem tisíců aut, reálně s nimi jezdí někdo jiný, navíc prodej řady z nich je ošetřen cenou 1000 Kč. Tipuji, že zlato, které má Německo na vlastním území, tam skutečně bude.
Podle posledních zpráv má Německo jen v New Yorkském Fedu 1500 tun zlata (a němečtí zákonodárci se na něj jeli nedávno podívat, ale podle informací časopisu Spiegel neuspěli). Proto se množství německého leasovaného zlata prodaného na trzích pohybuje minimálně ve stovkách tun, (klidně i desítkách miliard dolarů) a jen umocňuje problém s alokovaným zlatem. Tam se zadělává na opravdu velký průšvih. Kdo dřív přijde a bude tlačit na vydání fyzického zlata, ten má větší šanci na skutečný návrat fyzického zlata do vlasti. Proto němečtí zákonodárci tlačí na návrat zlata do Německa. Osobně se jim vůbec nedivím.
Množství zemí začínajících směřovat k repatriaci zlata postupně narůstá. Jednou z prvních zemí, která začala repatriovat zlato, byla Venezuela, zde se tato aktivita přičítala Hugo Chávezovi a jeho nepřátelství vůči Spojeným státům. Šlo o více než 200 tun zlata, tedy zlato za cca 11 miliard dolarů. Když k tomu přidám míru její spolupráce s Čínou, dost možná, že Venezuela začala repatriovat zlato právě na její popud.
Další zemí stahující zlato je Indie. To je země s jednou z největších poptávek po zlatě, zlato tam je součástí kultury. Indický nejvyšší soud vyzval zhruba před půl rokem indickou centrální banku, aby zdůvodnila, proč má zlato uloženo u Bank of England, případně u Bank for International Settlements a ne ve vlastních trezorech. Soud dále vyzval indickou centrální banku, aby stáhla zlato do Indie. Téměř polovina indického zlata je totiž uložena v Londýně nebo ve Švýcarsku. Tato skutečnost porušuje zákon o indické centrální bance, podle kterého musí být 85% jejího zlata drženo v Indii.
Hnutí na repatriaci zlata nabírá na obrátkách, o stažení zlata ze zahraničí uvažuje i Švýcarsko. Slyšení na toto téma proběhlo i v Rakousku, které má podle dostupných informací více než 75% svých zlatých rezerv uloženo v Londýně.
Nedávno se k zemím uvažujícím (zatím neoficiálně) o repatriaci zlata přidalo iNizozemsko, kde vzniklo hnutí za repatriaci zlata. Nizozemsko má účetně přes 600 tun zlata a je desátou zemí na světě, pokud jde o rozsah zlatých rezerv. Většina z nich by měla být uložena v New Yorku a část je opět zřejmě leasována. Doma má mít Nizozemskou pouhých 10% svých zlatých rezerv. Nizozemská centrální banka zdůvodňuje objem zlata držený v zahraničí snazším obchodováním. Že by byly devizové rezervy využívány k tradingu?? Pak se nemáme čemu divit.
Zajímavý směrem se vydalo Rumunsko. To požaduje navrácení téměř 100 tun zlata z Ruska, které si tam ukrylo před Němci během druhé světové války. I když je fakt, že to není první rumunská žádost o navrácení tohoto zlata. Rusko zatím jakékoliv debaty na toto téma odmítalo. Zda to tak bude i v budoucnu, nebo zda si výměnou za navrácení zlata Rusko vyjedná geopolitickou spolupráci, to se ukáže.
Zlato chce ze zahraničí stahovat i Ecuador, chce vrátit jednu třetinu zlatých rezerv, požaduje navrácení zlata za 1,7 miliardy dolarů. Jednou z mála zemí, o které vím, že výslovně nechce zlato stahovat, je Mexiko.
K čemu proces repatriace zlata povede? K zesílení tlaku na alokované zlato se všemi dopady z toho vyplývajícími.
Autor: Ján Dvořák
