Zobrazujú sa príspevky s označením podielové fondy. Zobraziť všetky príspevky
Zobrazujú sa príspevky s označením podielové fondy. Zobraziť všetky príspevky

Centrálne banky a fondy nakupujú severské meny

Centrální bankéři a manažeři fondů státního bohatství si ve snaze snížit závislost portfolií na dolarech a eurech oblíbili měny skandinávských zemí. Chtějí tak využít lepší ekonomické vyhlídky či konzervativnější měnovou politiku severských států, díky nimž se dá očekávat stabilita jejich měn a cenných papírů v nich denominovaných. 

Diverzifikační nákupy švédských či norských korun podle zdrojů deníku Wall Street Journal z bankovních kruhů v posledních měsících realizovaly centrální banky či fondy z Ruska, Polska, Indonésie a dalších východoasijských států.

Portfolia těchto institucí se tradičně držela cenných papírů v pěti hlavních světových měnách: dolarech, eurech, britských librách, jenech a švýcarských francích. Nejobjemnější položku zpravidla tvoří dluhopisy, zejména ty americké. S tím, jak se počet zemí s nejvyšším investičním ratingem snižuje, se významné finanční domy či banky musí poohlížet po alternativních aktivech denominovaných v alternativních měnách. Severské státy jsou pro to ideální.

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se podíl měn mimo velkou pětku v držení centrálních bank v posledním kvartále loňského roku dostal na 6,1 %, což je vůbec nejvyšší číslo v historii. Nejvíc si exotické měny polepšily na úkor dolaru a jenu.

V posledních letech se do hledáčku centrální bank dostaly dolary z Austrálie a Kanady, dvou surovinově a vývozně orientovaných ekonomik s top ratingem „AAA“ od všech hlavních agentur. Zájem o ně dosáhl takových rozměrů, že MMF zvažuje jejich zařazení po bok tradičních rezervních měn.

Jenže koncentrace australských a kanadských dolarů v rozvahách řady centrálních bank podle některých analytiků dosahuje příliš vysokých úrovní. Jelikož zemí s nejvyššími známkami je jako šafránu, jevila se Skandinávie jako logická volba. Posilování severských měn růst zájmu dokládá.

„Není pochyb o tom, že nákupy centrálních bank přispěly k trendu posilování, kterého jsme byli na norské koruně v posledních letech svědky,“ tvrdí Magne Ostnorová z DNB Bank. Podle nejmenovaného tradera v únoru došlo k růstu nákupů norské koruny, zatímco o švédskou korunu jevili investoři větší zájem v dubnu. Data polské centrální banky z konce minulého roku ukazují, že 7 % jejích devizových rezerv tvoří norské koruny. V roce 2009 to bylo 5 %, o dva roky dříve nula.

Norská koruna se nyní vůči dolaru obchoduje v kurzu 5,83; od začátku roku odepsala 5 %. Podle hodnocení Danske Bank norskou ekonomiku, závislou na těžbě ropy a plynu, brzdí pomalejší růst investic v ropném sektoru a přiškrcení na trhu s úvěry. Míra úspor domácností roste i přes nízké sazby, vysoké ceny nemovitostí a nízkou nezaměstnanost. Tento vývoj a vyšší kapitálové požadavky na banky by měly snižovat riziko vzniku bubliny na trhu s bydlením. Sazby v Norsku tlačí dolů nízká inflace a nízké sazby v zahraničí a existuje jen malá pravděpodobnost jejich růstu. Problém konkurenceschopnosti exportérů se Norové snaží řešit snižováním firemních daní v neropném sektoru. S fiskálními záležitostmi si starosti dělat nemusí. Ve státním fondu, do něhož plynou příjmy z těžby surovin, je nashromážděno 740 mld. USD.

Velmi dobře se daří švédské koruně, která se drží poblíž historických maxim. V únoru se vůči dolaru dostala na vůbec nejvyšší úroveň a od května loňského roku si vůči americké měně připisuje 14% vzestup. Mezi hlavními světovými měnami se jí letos daří nejlépe. Vůči britské libře se dostala na 20leté maximum. Od března 2009, kdy vrcholila finanční krize, švédská koruna posílila o 40 % vůčieuru, o 46 % vůči dolaru a o 42 % vůči jenu. Navzdory silné měně si Švédsko drží obchodní přebytek, který v lednu vystoupal na 6 mld. SEK (940 mil. USD). Vláda v březnu ohlásila, že se nebude snažit měnu uměle oslabovat s pomocí devizových intervencí. V květnu se ale z kabinetu začaly ozývat hlasy na podporu strádajících exportérů.

Autor: Václav Trejbal, Patria Online
Zdroje: WSJ, Danske Bank, Bloomberg


Peniaze sa valia do akcií

První lednový týden přiteklo do amerických akciových podílových fondů a ETF přes 22 miliardy dolarů. Tento týden se tak vyšvihl na druhé místo historických tabulek (na prvním místě je první zářijový týden z roku 2007 s necelými 23 miliardami, na třetím pak první prosincový týden roku 2007 s 18,5 miliardami dolarů).

Ako si vyberiete fond, ktorý prekoná konkurenciu?

"Ako si vyberiete fond, ktorý prekoná konkurenciu? Väčšina ľudí sa díva na minulú výkonnosť. Pozerajú sa na históriu za posledný rok, tri roky, päť rokov a pod. Hodnotiť minulý výkonnosť fondov sa stalo národným športom. Ľudia tomu venujú tisíce hodín. Píšu sa články a celé knihy na túto tému. Napriek tomu ide s nepatrnými výnimkami o marenie času."

Poplatky vo fondoch sú vyššie ako si myslíte

V publikácii vydanej prestížnym CFA inštitútom som našiel zaujímavý pohľad na poplatky platené za rôzne finančné produkty, či finančným sprostredkovateľom. Poplatky sú v skutočnosti oveľa vyššie ako sa na prvý pohľad zdá. Pravidelné ročné poplatky spojené s aktívnym investovaním sa pohybujú niekde na úrovni 1-2% p.a. z objemu majetku v správe. Toto sa ale platí za správu majetku, čiže akoby za dosiahnuté zhodnotenie. Nie je to, alebo nemala by to byť odplata len za to, že fond pre investorov nakúpil cenné papiere.

Komoditné fondy

Komoditné fondy by mohli tvoriť určitú, skôr menšiu časť investičného portfólia. Menšiu preto že ide o pomerne rizikové ak nie najrizikovejšie fondy.
Investor na Slovensku ktorý má záujem investovať do komodít nemá veľké možností.
Je to z dôvodu obmedzenej ponuky. Slovenské správcovské spoločnosti podľa zákona o kolektívnom investovaní nemajú možnosť ponúkať ako súčasť podielového fondu komodity v žiadnej forme.
Určité možnosti pre slovenského investora tu však sú.