Je zřejmé, že téma potenciální změny klimatických podmínek vyvolává žhavé diskuse. Někteří ho berou nesmírně vážně a druzí ho naopak dokonce považují za úsměvné teoretické cvičení, dobré pouze jako input do stress test analýz. V souvislosti s obrovskými suchy v létě minulého roku zde na americkém středozápadě a následně pak s masivním hurikánem Sandy na severovýchodě se opět toto téma dostává do popředí zájmu. A to jak je finanční situace zemí velmi neutěšená a nedojde-li k radikálním změnám oproti tak říkajíc „odkopávání plechovky jen o kousek dál“, tak tento problém může, pokud má skutečně něco do sebe, přerůst ve finanční Armageddon.
A v této souvislosti překvapila před pár dny americká vládní agentura Government Accountability Office (GAO), která každé 2 roky od r. 1990 uvádí seznam oblastí, které představují značné riziko pro finanční situaci země a světové eknomiky. Poprvé totiž uvedla problematiku změny klimatu na svůj list vysoce rizikových oblastí, mezi které například v minulosti již zařadila program Medicare (vládní podpory zdravotního pojištění pro seniory) či výdaje na vnější obranu. A nejen zanesla na vysoce rizikový seznam, ale rovnou varovala Kongres a vládu, že nemá připraven žádný systém případné následky klimatických změn řešit a země a světová ekonomika jsou vystaveny obrovským, nejen finančním, rizikům.
Vláda totiž vlastní rozsáhlé pozemky, provozuje programy pojištění proti povodním a poškozením zemědělských úrod s milióny pojištěnců a pravidelně tak uvolňuje miliardy dolarů v případě krizových stavů. Vliv změn klimatu a následné zvýšení frekvence období such, hurikánů, atd. tak může výrazně ohrozit již tak neutěšenou finanční bilanci rozpočtu. Dalším příkladem výtek GAO v této oblasti jsou nákladové a časové problémy zavedení nové generace polárních satelitů monitorujících stav počasí. Podle federální agentury National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) může již v r. 2014 dojít ke zpoždění zavedení nových satelitů o 2 roky poté, co stávající technologie začnou zastarávat. Na základě GAO to však může být zpoždní až 4-5 let. Přesnost a včasnost předpovědi katastrofy a ohlášení nouzového stavu u té jako např. hurikánu Sandy můžou být ohroženy. V rámci tohoto varování je možné zhlédnout krátké video kliknutím na linku.
Extrémy počasí mají ze své podstaty velký vliv na stav úrody zemědělských komodit a následně na ceny těchto aktiv na světových trzích potažmo ceny finálních potravin a výrobků jako oděvů, apod. Firmy, komoditní analytici a investoři si jistě vzpomenou z nedávné doby např. v r. 2010 a 2011 na záplavy v Pákistánu (čtvrtý největší světový producent bavlny), které zničili podstatnu část úrody (bavlna roste nízko nad zemí a je zvláště na záplavy citlivá). To přispělo k téměř ztrojnásobení ceny bavlny na burze v New Yorku za sledované období. Hůře však se ještě promítly následky v samotném Pákistánu, kde byla 1/5 zemské plochy pod vodou, 2 tis. lidí přišlo o život a OSN označila stav za nehorší humanitární pohromu. Od té doby firmy jako britský retailový řetězec Marks & Spencer, který prodává oděvy z bavlny věnují postupně větší a větší pozornost vlivu možných klimatických změn ve své risk management firemní strategii a splupráci s hlavními dodavateli v její naplňování. Podobně je na tom také např. retailový prodejce kávy Starbucks, který v rámci řízení rizik souvisejících z klimatickými změnami je zakládajícím členem asociace Business for Innovative Climate & Energy Policy, koalice amerických firem usilující o aktivní uvědomění a řešení problému na mezinárodní úrovni. Firmy jak se zdá podnikají kroky.
Jak se k problematice postaví vlády? Je vůbec problematika globálního oteplování/ klimatických změn a frekventovanějších krizových situací aktuální/ reálná?
Na závěr se pojďme podívat na vývoj cen ethanolu a kukuřice, z které je toto biopalivo v USA vyráběno na burze v Chicagu CME (Globex) a jejich komoditní spread, před a po následcích nadměrných such v polovině minulého roku (týdenní data, nejbližší kontrakty):
autor: Martin Lembák, zdroj:proinvestory.cz
