O cenu drahých kovů se vedou těžké boje. Nyní to vypadá a dvě blížící se bitvy, jedna se zřejmě právě rozjíždí, druhá bude následovat. Nárůst ceny stříbra o několik dolarů na unci za pár dní během druhé poloviny srpna umocněný růstem s poslední srpnový den je úvodní salvou. Pokud je pravdou,, že na JP Morgan doléhají omezení v obchodu se stříbrem, jak tvrdí řada zdrojů (např. server Silver Doctor), pak cena stříbra může zastavit pokles trvající prakticky od počátku letošního roku a začít setrvale růst.
Podmínky na trhu stříbra se podle některých analytiků nápadně podobají létu 2010, tedy krátce před začátkem téměř ročního silného růstu jeho ceny. Tento růst pak vyvrcholil short sqeeze až na 50 dolarů za unci. Podobnost podmínek však nijak negarantuje i analogický vývoj, to bychom měli mít všichni na paměti. Měli bychom ale se míti na pozoru.
U zlata je to podobné. U obou kovů je možný výrazný nárůst jeho ceny do konce letošního roku. Takovýto vývoj by měl nahlodat finanční zdraví velkých bank s významnými short pozicemi v drahých kovech. Z dlouhodobého pohledu ve prospěch zlata hraje i změna jeho pozice v bankovnictví. Nejtěžším kalibrem je však alokované zlato.
(Ne)alokované zlato
Závěrečná bitva pak bude pravděpodobně někdy v průběhu příštího roku podle mě svedena přes „alokované zlato“. I když přesné načasování nelze dopředu určit (zatím to, takříkajíc, bublá pod pokličkou), provalení může nastat prakticky kdykoliv.
O co jde? Jde o zlato, které by měli mít investoři uloženo v bankách, každý investor pak do slova a do písmena svoji vlastním jednoznačně přiřazenou cihlu zlata.
Problém je v tom, že banky podle prosakujících informací uplatnily na zlato „částečné rezervy“ podobně jako u klasického bankovnictví a nedrží všechno zlato ve fyzické podobě, velké množství bylo nahrazeno certifikáty v portfoliích bank. Banky se spoléhají na to, že všichni investoři nebudou své zlato požadovat naráz a kdyby ho musely dokoupit, jistí se certifikáty, které kopírují cenu zlata. Na první pohled krásný business plán. který nyní naráží na útes.
Podle některých zdrojů zde probublává problém rozsahem něco nad 1 miliardu uncí. Ano, to není překlep. Bavíme se o miliardě uncí zlata.
První zprávy o tom, že banky nabízely investorům prémium 20-25% za to, že nebudou trvat na fyzickém dodání, ale spokojí se s výplatou v hotovosti, prosákly před přibližně necelými 3 lety. Mimochodem, přesně v době, kdy zlato velice rychle šlo z 1000 na 1200 dolarů za unci. Jaká náhodička…
Nyní ve Švýcarsku nebo i Spojených státech již běží první soudní procesy, kdy investoři požadují po bankách skutečné dodání zlata a nespokojují se s finančním vyrovnáním. V okamžiku, kdy banky budou donuceny dodat klientům fyzické zlato, na jeho trhu dojde k obrovské nerovnováze. Bude zajímavé sledovat, jestli se najde někdo ochotný dodat taková množství zlata. U Číny, Ruska nebo i Německa silně pochybuji, stejně tak u bohatých soukromých investorů. Kdo zbývá? Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby.
Co se stane, když se nepodaří pokrýt tuto poptávku? Cena zlata exploduje k výšinám.
K jakým výšinám? To je dnes pouze čirá spekulace. Pěticiferná cena zlata nebo možná i nula navíc k jeho dnešní ceně by v takovém případě nemusela být nedostižnou metou. Bavíme se však o ceně fyzického kovu, u certifikátů, ETF apod. podobný skok nečekejme. Proč? Protože zmizí poptávka po nich. Něco takového neustojí banky s velkými short pozicemi na drahé kovy.
Cena stříbra projde podobným vývojem umocněným zmenšením poměru cen zlata a stříbra.
Co s tím? Kdo chce krátkodobě spekulovat, může využít ETF, opce, certifikáty či jiné nástroje finančního trhu. Tradingové výsledky mohou být enormní, ale pouze v případě, že člověk ví, jak tyto nástroje správně používat včetně řízení rizik. Skutečně profitovat (ani zde nelze dopředu samozřejmě slíbit žádné výnosy) z popsaného scénáře však budou jen vlastníci fyzických drahých kovů, kteří budou mít fyzické zlato a stříbro pod svoji kontrolou a ne jenom jako výpis ze „zlatého účtu„.
U zlata je to podobné. U obou kovů je možný výrazný nárůst jeho ceny do konce letošního roku. Takovýto vývoj by měl nahlodat finanční zdraví velkých bank s významnými short pozicemi v drahých kovech. Z dlouhodobého pohledu ve prospěch zlata hraje i změna jeho pozice v bankovnictví. Nejtěžším kalibrem je však alokované zlato.
(Ne)alokované zlato
Závěrečná bitva pak bude pravděpodobně někdy v průběhu příštího roku podle mě svedena přes „alokované zlato“. I když přesné načasování nelze dopředu určit (zatím to, takříkajíc, bublá pod pokličkou), provalení může nastat prakticky kdykoliv.
O co jde? Jde o zlato, které by měli mít investoři uloženo v bankách, každý investor pak do slova a do písmena svoji vlastním jednoznačně přiřazenou cihlu zlata.
Problém je v tom, že banky podle prosakujících informací uplatnily na zlato „částečné rezervy“ podobně jako u klasického bankovnictví a nedrží všechno zlato ve fyzické podobě, velké množství bylo nahrazeno certifikáty v portfoliích bank. Banky se spoléhají na to, že všichni investoři nebudou své zlato požadovat naráz a kdyby ho musely dokoupit, jistí se certifikáty, které kopírují cenu zlata. Na první pohled krásný business plán. který nyní naráží na útes.
Podle některých zdrojů zde probublává problém rozsahem něco nad 1 miliardu uncí. Ano, to není překlep. Bavíme se o miliardě uncí zlata.
První zprávy o tom, že banky nabízely investorům prémium 20-25% za to, že nebudou trvat na fyzickém dodání, ale spokojí se s výplatou v hotovosti, prosákly před přibližně necelými 3 lety. Mimochodem, přesně v době, kdy zlato velice rychle šlo z 1000 na 1200 dolarů za unci. Jaká náhodička…
Nyní ve Švýcarsku nebo i Spojených státech již běží první soudní procesy, kdy investoři požadují po bankách skutečné dodání zlata a nespokojují se s finančním vyrovnáním. V okamžiku, kdy banky budou donuceny dodat klientům fyzické zlato, na jeho trhu dojde k obrovské nerovnováze. Bude zajímavé sledovat, jestli se najde někdo ochotný dodat taková množství zlata. U Číny, Ruska nebo i Německa silně pochybuji, stejně tak u bohatých soukromých investorů. Kdo zbývá? Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby.
Co se stane, když se nepodaří pokrýt tuto poptávku? Cena zlata exploduje k výšinám.
K jakým výšinám? To je dnes pouze čirá spekulace. Pěticiferná cena zlata nebo možná i nula navíc k jeho dnešní ceně by v takovém případě nemusela být nedostižnou metou. Bavíme se však o ceně fyzického kovu, u certifikátů, ETF apod. podobný skok nečekejme. Proč? Protože zmizí poptávka po nich. Něco takového neustojí banky s velkými short pozicemi na drahé kovy.
Cena stříbra projde podobným vývojem umocněným zmenšením poměru cen zlata a stříbra.
Co s tím? Kdo chce krátkodobě spekulovat, může využít ETF, opce, certifikáty či jiné nástroje finančního trhu. Tradingové výsledky mohou být enormní, ale pouze v případě, že člověk ví, jak tyto nástroje správně používat včetně řízení rizik. Skutečně profitovat (ani zde nelze dopředu samozřejmě slíbit žádné výnosy) z popsaného scénáře však budou jen vlastníci fyzických drahých kovů, kteří budou mít fyzické zlato a stříbro pod svoji kontrolou a ne jenom jako výpis ze „zlatého účtu„.
Cena stříbra projde podobným vývojem umocněným zmenšením poměru cen zlata a stříbra.
Co s tím?
Kdo chce krátkodobě spekulovat, může využít ETF, opce, certifikáty či jiné nástroje finančního trhu. Tradingové výsledky mohou být enormní, ale pouze v případě, že člověk ví, jak tyto nástroje správně používat včetně řízení rizik. Skutečně profitovat (ani zde nelze dopředu samozřejmě slíbit žádné výnosy) z popsaného scénáře však budou jen vlastníci fyzických drahých kovů, kteří budou mít fyzické zlato a stříbro pod svoji kontrolou a ne jenom jako výpis ze „zlatého účtu„.
autor článku: Jan Dvořák, zdroj:proinvestory.cz
