Psal se rok 1711 a vysoce zadlužená britská vláda se pokusila vyřešit svůj problém s dluhem tím, že prodá práva na obchod v „jižních mořích“. Společnost jižních moří, tedy South Sea Company (SSC), tato práva ráda zakoupila za cenu deseti milionů liber. Východoindická společnost si vedla dobře a SSC neměla v prostředí celkového obchodního optimismu problém se získáním potřebných investorů. Ti zafinancovali práva a další aktiva nutná pro její obchodní plán. Ten byl veřejnosti umně prodáván jako nejziskovější monopol na světě, realita se ale ukázala být jiná. Ovšem až poté, co cena akcií SSC prudce vzrostla. Vše prasklo poté, co se vedení společnosti pokusilo kvůli mizerným výsledkům své akcie prodat.
Před SSC neubránily investory ani předchozí zkušenosti s tulipánovou bublinou (asi byly příliš časově vzdálené). Tulipány byly na počátku 17. století v Evropě neobvyklou rostlinou, která byla považována za luxusní zboží. Jeho popularita s sebou nesla prudký růst cen a celá tulipánová horečka vrcholila v roce 1637. Zlom přišel v Haarlemu, kam se prý k obchodování jednoho dne dostavili jen prodejci. Jedním z vysvětlení může být to, že město postihla vlna dýmějového moru (že by na něj byli kupci náchylnější?). Každopádně se tato příhoda stala spouštěcím mechanismem, který vedl ke kolapsu trhu a cen.
Dnešní HN přináší informaci o tom, že kybernetická měna bitcoin oslabila za jediný den o 80 %. Výprodeje prý vyvolaly problémy hlavní burzy bitcoinu Mt.Gox. Bitcoin se přitom před dvěma týdny prodával za 90 USD, na začátku roku jen za 13 USD.
Nepamatuji si kde a kdy, princip mi ale zůstal v paměti. Byl to experiment ohledně toho, jak na trzích vznikají bubliny. Jeho aktéři obchodovali s hypotetickou akcií, která na konci období (obchodování) nesla jednorázovou dividendu. Ta mohla ve třech scénářích dosáhnout 5, 10, nebo 15 USD, všechny scénáře měly stejnou pravděpodobnost. Racionální investor bude takovou akcii obchodovat za 10 USD. Pokud se cena dostane nad tuto částku, je akcie předražená, pokud klesne pod ní, je vzhledem k daným scénářům příliš levná. Experiment ale ukázal, že během obchodování se cena dostala znatelně nad 10USD. Jinak řečeno, vychýlila se směrem ke scénáři 15 USD, přestože proti němu stály dva stejně pravděpodobné nižší scénáře 5 a 10 USD. Až s tím, jak se blížil konec obchodování (dividendové „lámání chleba“), bublinka splaskla a cena akcie se ustálila na úrovni 10 USD.
Bubliny jsou svými velikostmi i barvami rozmanité. Výše uvedené by mělo demonstrovat prostý fakt. Na jejich vytvoření si jako investoři stačíme naprosto sami. Nepotřebujeme na to tedy centrální banky, ani žádné jiné síly zvenčí. To samozřejmě neznamená, že k nim někdy nepřispívají. Domnívám se ale, že bychom neměli propadat obecně tak populárnímu alibistickému „to všechno ONI“. My nic, my jen investoři. Cestu k útesu nám může někdo vydláždit a vyznačit cedulemi „krásný výhled“, šlapeme po ní ale my. Jsme dost hloupí na to, abychom se případně nechali obalamutit centrálními bankami, bez nich by se z nás ale najednou stali dokonalí racionálové? Asi ne.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.
Autor: Jiří Soustružník
Zdroj: www.patria.cz
Před SSC neubránily investory ani předchozí zkušenosti s tulipánovou bublinou (asi byly příliš časově vzdálené). Tulipány byly na počátku 17. století v Evropě neobvyklou rostlinou, která byla považována za luxusní zboží. Jeho popularita s sebou nesla prudký růst cen a celá tulipánová horečka vrcholila v roce 1637. Zlom přišel v Haarlemu, kam se prý k obchodování jednoho dne dostavili jen prodejci. Jedním z vysvětlení může být to, že město postihla vlna dýmějového moru (že by na něj byli kupci náchylnější?). Každopádně se tato příhoda stala spouštěcím mechanismem, který vedl ke kolapsu trhu a cen.
Dnešní HN přináší informaci o tom, že kybernetická měna bitcoin oslabila za jediný den o 80 %. Výprodeje prý vyvolaly problémy hlavní burzy bitcoinu Mt.Gox. Bitcoin se přitom před dvěma týdny prodával za 90 USD, na začátku roku jen za 13 USD.
Nepamatuji si kde a kdy, princip mi ale zůstal v paměti. Byl to experiment ohledně toho, jak na trzích vznikají bubliny. Jeho aktéři obchodovali s hypotetickou akcií, která na konci období (obchodování) nesla jednorázovou dividendu. Ta mohla ve třech scénářích dosáhnout 5, 10, nebo 15 USD, všechny scénáře měly stejnou pravděpodobnost. Racionální investor bude takovou akcii obchodovat za 10 USD. Pokud se cena dostane nad tuto částku, je akcie předražená, pokud klesne pod ní, je vzhledem k daným scénářům příliš levná. Experiment ale ukázal, že během obchodování se cena dostala znatelně nad 10USD. Jinak řečeno, vychýlila se směrem ke scénáři 15 USD, přestože proti němu stály dva stejně pravděpodobné nižší scénáře 5 a 10 USD. Až s tím, jak se blížil konec obchodování (dividendové „lámání chleba“), bublinka splaskla a cena akcie se ustálila na úrovni 10 USD.
Bubliny jsou svými velikostmi i barvami rozmanité. Výše uvedené by mělo demonstrovat prostý fakt. Na jejich vytvoření si jako investoři stačíme naprosto sami. Nepotřebujeme na to tedy centrální banky, ani žádné jiné síly zvenčí. To samozřejmě neznamená, že k nim někdy nepřispívají. Domnívám se ale, že bychom neměli propadat obecně tak populárnímu alibistickému „to všechno ONI“. My nic, my jen investoři. Cestu k útesu nám může někdo vydláždit a vyznačit cedulemi „krásný výhled“, šlapeme po ní ale my. Jsme dost hloupí na to, abychom se případně nechali obalamutit centrálními bankami, bez nich by se z nás ale najednou stali dokonalí racionálové? Asi ne.
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.
Autor: Jiří Soustružník
Zdroj: www.patria.cz