Stávající model eurozóny nefunguje. Špatně nastavená společná měna
sedmnáctičlennému bloku znemožňuje hospodářské oživení a bude muset
zaniknout. To si myslí výkonný ředitel Saxo Bank Lars Christensen.
Zaostávání eurozóny podle top manažera značným způsobem brzdí světovou ekonomiku. „To není problém jen pro Rusko, ale pro všechny ostatní,“ uvedl Christensen při vystoupení na konferenci v Moskvě.
„Euro je odsouzeno k zániku. Trvalo desetiletí ho zavést a bohužel bude třeba dlouhé doby na to, abychom se ho zase zbavili,“ prohlásil šéf investiční banky, která v Rusku působí od roku 2011.
Okamžité zrušení společné měny sice může dopadnout katastroficky na některé země a jejich politické představitele, kteří do eura investovali celou kariéru. Projekt eurozóny měl ale základní konstrukční vady od samého začátku. „Těchto 17 zemí musí jednat jako jeden národní stát, v jehož rámci platí solidarita bohatších oblastí s chudšími a v němž lidé akceptují transferové platby. Od 17 zemí však takovou solidaritu očekávat nemůžete,“ prohlásil Christensen.
Připojil se tak k názoru nejtvrdších kritiků eura, mezi něž patří například bývalý český prezident Václava Klaus. Podle nich byl projekt kvůli fundamentálně chybné koncepci od začátku odsouzen k nezdaru. Vinu Christensen nechce připisovat ani jednotlivým členským státům, které v minulosti často manipulovaly se statistikami, aby splnily přístupová kritéria. „Řecko nedělá nic jinak, než jak to dělalo před vstupem do eurozóny. Řecko není problém eura. Euro je problém Řecka.“
Německá kancléřka Angela Merkelová na nedávném předvolebním shromáždění uvedla, že Atény neměly být do bloku nikdy přijaty a že jejich začlenění byla fatální chyba. Vinu za špatná rozhodnutí, která položila základy současné krize, přitom připsala svému sociálně demokratickému předchůdci v úřadu. „Kancléř (Gerhard) Schröder přijal Řecko a oslabil Pakt stability. Obě tato rozhodnutí byla fundamentálně špatná a stala se jedním z kořenů současných problémů.“
Provozní ředitel moskevské pobočky Saxo Bank Igor Dombrovan prohlásil, že pesimismus svého nadřízeného nesdílí. „Ano, bylo to riskantní cvičení od samého začátku a některým ekonomikám přišlo zatěžko se s ním vyrovnat. Pro vývoj regionu to však bylo cekově pozitivní, jelikož se naučil strategicky formovat své prostředí.“
Slabá výkonnost evropského hospodářství trápí i Rusko, jehož zahraniční obchod je na západní sousedy odkázán z 50 %. V zahraničních investicích je to dokonce 75 %. Loni Rusko do EU vyvezlo zboží (většinou ropu a plyn) za 213 mld. EUR, dovoz z EU činil 123,2 mld. EUR.
Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu uvedl, že důvěru v euro neztrácí. „Chtěl by říct narovinu: ano, věříme euru,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro stanici ARD s tím, že eurozóna míří správným směrem.
Zaostávání eurozóny podle top manažera značným způsobem brzdí světovou ekonomiku. „To není problém jen pro Rusko, ale pro všechny ostatní,“ uvedl Christensen při vystoupení na konferenci v Moskvě.
„Euro je odsouzeno k zániku. Trvalo desetiletí ho zavést a bohužel bude třeba dlouhé doby na to, abychom se ho zase zbavili,“ prohlásil šéf investiční banky, která v Rusku působí od roku 2011.
Okamžité zrušení společné měny sice může dopadnout katastroficky na některé země a jejich politické představitele, kteří do eura investovali celou kariéru. Projekt eurozóny měl ale základní konstrukční vady od samého začátku. „Těchto 17 zemí musí jednat jako jeden národní stát, v jehož rámci platí solidarita bohatších oblastí s chudšími a v němž lidé akceptují transferové platby. Od 17 zemí však takovou solidaritu očekávat nemůžete,“ prohlásil Christensen.
Připojil se tak k názoru nejtvrdších kritiků eura, mezi něž patří například bývalý český prezident Václava Klaus. Podle nich byl projekt kvůli fundamentálně chybné koncepci od začátku odsouzen k nezdaru. Vinu Christensen nechce připisovat ani jednotlivým členským státům, které v minulosti často manipulovaly se statistikami, aby splnily přístupová kritéria. „Řecko nedělá nic jinak, než jak to dělalo před vstupem do eurozóny. Řecko není problém eura. Euro je problém Řecka.“
Německá kancléřka Angela Merkelová na nedávném předvolebním shromáždění uvedla, že Atény neměly být do bloku nikdy přijaty a že jejich začlenění byla fatální chyba. Vinu za špatná rozhodnutí, která položila základy současné krize, přitom připsala svému sociálně demokratickému předchůdci v úřadu. „Kancléř (Gerhard) Schröder přijal Řecko a oslabil Pakt stability. Obě tato rozhodnutí byla fundamentálně špatná a stala se jedním z kořenů současných problémů.“
Provozní ředitel moskevské pobočky Saxo Bank Igor Dombrovan prohlásil, že pesimismus svého nadřízeného nesdílí. „Ano, bylo to riskantní cvičení od samého začátku a některým ekonomikám přišlo zatěžko se s ním vyrovnat. Pro vývoj regionu to však bylo cekově pozitivní, jelikož se naučil strategicky formovat své prostředí.“
Slabá výkonnost evropského hospodářství trápí i Rusko, jehož zahraniční obchod je na západní sousedy odkázán z 50 %. V zahraničních investicích je to dokonce 75 %. Loni Rusko do EU vyvezlo zboží (většinou ropu a plyn) za 213 mld. EUR, dovoz z EU činil 123,2 mld. EUR.
Ruský prezident Vladimir Putin v dubnu uvedl, že důvěru v euro neztrácí. „Chtěl by říct narovinu: ano, věříme euru,“ prohlásil prezident v rozhovoru pro stanici ARD s tím, že eurozóna míří správným směrem.
Autor: Václav Trejbal, Patria Online
Zdroje: Moscow Times, Bloomberg, ČTK
