Padělání peněz dnes nikoho nepřekvapí. Málokdo ale ví, že existuje něco jako padělání cenných kovů. Prodej falešného zlata je už po staletí výnosnou obživou všelijakých hochštaplerů. A s novodobou popularitou investičních slitků se tento nešvar začíná znovu rozmáhat. Přitom stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel a riziko, že vám někdo podstrčí místo zlata třeba wolfram, rapidně klesá.
Zapomeňte na blázny, kteří se snaží získat kámen mudrců, ti vymřeli už ve středověku. Moderní podvodníci ovládají ty nejsofistikovanější metody, jak vám podstrčit solidně vypadající kus zlata a přitom vás obrat o peníze.
Na pančovanou zlatou cihlu o váze jednoho kilogramu, kterou odhalili v roce 2012 v Anglii, se přišlo jen díky dvougramovému rozdílu oproti udávané hmotnosti. Pro další podobné případy nemusíme chodit daleko do historie. V roce 2009 byly stejné pokusy o podvod zaznamenány v Hongkongu a Etopii. Vyšetřování ukázalo, že pachatel dokázal vyvrtat do zlata díry a nahradit odvrtaný materiál wolframovou kulatinou.
Wolfram je pro tyto účely naprosto ideálním prostředkem, jeho hustota skoro dokonale odpovídá zlatu. To znamená, že celková hmotnost cihly nebo slitku se po takové výměně téměř nezmění. Zločinecké gangy ovládají svoje řemeslo na takové úrovni, že dokážou povrch cihly upravit do předchozí podoby a ani odborníci nejsou na první pohled schopni tento podvod odhalit.
Ačkoliv se uvedené případy odehrály daleko v zahraničí, neznamená to, že můžeme zůstat úplně v klidu. Po opuštění rafinérie jsou jednotlivé slitky vydány napospas osudu, přičemž nikdo neví, kam se dostanou. Nelze vyloučit, že i produkt solidního výrobce padne do rukou nepoctivcům. Velká část zlata je sice roztavena a najde využití ve zlatnictví či průmyslu, zbytek ale může bez problémů vystřídat několik majitelů, přičemž je věcí každého, co se slitkem udělá.
Procento navrtaných cihel zlata kolujících mezi námi nejspíš nikdo reálně neodhadne. Pravděpodobně bude ale mizivé. Většina společností, které mají se zlatem co dočinění, se obelhat nenechá. Velcí hráči si totiž své zlato nechávají z různých důvodů občas přetavit, čímž před padělky celkem spolehlivě chrání nejen sebe, ale i celý trh s cennými kovy.
Cílovou skupinou podvodníků jsou spíše drobní investoři, z nichž někteří se nechají obzvlášť snadno napálit, když jim někdo nabídne dobrou cenu. Při nákupu si sice můžete zkontrolovat punc, ryzost či výrobní číslo, ale to vám pořád nedává jistotu, že se zlatem nikdo nemanipuloval.
Nespoléhejte ani na to, že si slitek před koupí zvážíte. Hustota wolframu se liší až na třetím desetinném místě, což u menších kusů způsobí jen nepatrný hmotnostní rozdíl. Další metody jako je například měření vodivosti materiálu jsou složité už jenom svým názvem.
Nejsnazší obranou bude nejspíš nákup u prověřených prodejců. Solidní firmy jsou mezi investory poměrně známé. Méně bezpečné jsou nákupy po internetu a vůbec nejpodezřelejší jsou extrémně výhodné nabídky od obchodníků v Asii a dalších zemích podobného ražení.
Člověk by neměl podléhat zbytečnému nadšení z dobrého obchodu a radši by měl celou věc dostatečně zvážit. Jinak hrozí, že se vaši dědici dočkají nemilého překvapení, až vyjde najevo, že místo ke zlatu přišli k pár dekagramům prvotřídního wolframu.
zdroj: easyinvest.cz
autor: Ondřej Vokatý
