Česká národní banka nebude zásadním
způsobem měnit kapitálové požadavky pro bankovní sektor s ohledem na
nová pravidla v rámci Evropské unie, řekl včera viceguvernér ČNB Mojmír
Hampl. Podle něj by některé změny v evropském bankovním sektoru,
respektive přísnější regulace, mohly zvýšit náklady a snížit schopnost
bank reagovat na tržní síly.
Hampl již před rokem varoval před negativními dopady společné evropské bankovní regulace, která by přinesla mimo jiné společné ručení střadatelů napříč členskými zeměmi za špatné půjčky v celém bankovním systému. „Bankovní unie se způsobem sdílení všech zdrojů je prostě fiskální unií automaticky, i kdyby někdo verbálně říkal, že to tak není,“ uvedl viceguvernér v rozhovoru před rokem. Nejvíce přitom varoval před riziky třetího pilíře bankovní unie, jímž by měl být panevropský fond pojištění vkladů.
„Zdá se mi, že čas od času v debatách autorit převáží pohled takový, že lze získat něco zadarmo… že lze dosáhnout vyšší finanční stability, vyšší úrovně kapitálové přiměřenosti bank bez dodatečných nákladů, nebo že ty náklady budou zanedbatelné – to je pro mě jako pro účastníka takových jednání spíše frustrující,“ řekl Hampl.
Český bankovní sektor se v průběhu krize obešel bez pomoci státu, průměrný poměr kapitálové přiměřenosti v českých bankách byl ve druhém čtvrtletí 17,1 procenta. „Nelze vidět žádný důvod k tomu, aby se požadavky na bankovní kapitál v průměru nějak výrazně lišily od současné úrovně,“ podotkl viceguvernér ČNB. Dodal zároveň, že cílem centrální banky není fundamentálně odlišný přístup k dohledu nad jednotlivými bankami, a nebude pravděpodobně ani do budoucna.
Hampl odmítl komentovat měnovou politiky před dalším zasedáním bankovní rady, které proběhne tento čtvrtek 26. září. Trh očekává, zda se centrální banka rozhodne ke spuštění devizových intervencí, které označuje v současnosti za nejpravděpodobnější nástroj dalšího uvolnění měnové politiky. Guvernér Miroslav Singer trhy připravuje na možnost intervencí proti koruně již od podzimu loňského roku, kdy ČNB snížila klíčovou 2T repo sazbu na historické minimum a zároveň „technickou nulu“ 0,05 procenta.
Hampl již před rokem varoval před negativními dopady společné evropské bankovní regulace, která by přinesla mimo jiné společné ručení střadatelů napříč členskými zeměmi za špatné půjčky v celém bankovním systému. „Bankovní unie se způsobem sdílení všech zdrojů je prostě fiskální unií automaticky, i kdyby někdo verbálně říkal, že to tak není,“ uvedl viceguvernér v rozhovoru před rokem. Nejvíce přitom varoval před riziky třetího pilíře bankovní unie, jímž by měl být panevropský fond pojištění vkladů.
„Zdá se mi, že čas od času v debatách autorit převáží pohled takový, že lze získat něco zadarmo… že lze dosáhnout vyšší finanční stability, vyšší úrovně kapitálové přiměřenosti bank bez dodatečných nákladů, nebo že ty náklady budou zanedbatelné – to je pro mě jako pro účastníka takových jednání spíše frustrující,“ řekl Hampl.
Český bankovní sektor se v průběhu krize obešel bez pomoci státu, průměrný poměr kapitálové přiměřenosti v českých bankách byl ve druhém čtvrtletí 17,1 procenta. „Nelze vidět žádný důvod k tomu, aby se požadavky na bankovní kapitál v průměru nějak výrazně lišily od současné úrovně,“ podotkl viceguvernér ČNB. Dodal zároveň, že cílem centrální banky není fundamentálně odlišný přístup k dohledu nad jednotlivými bankami, a nebude pravděpodobně ani do budoucna.
Hampl odmítl komentovat měnovou politiky před dalším zasedáním bankovní rady, které proběhne tento čtvrtek 26. září. Trh očekává, zda se centrální banka rozhodne ke spuštění devizových intervencí, které označuje v současnosti za nejpravděpodobnější nástroj dalšího uvolnění měnové politiky. Guvernér Miroslav Singer trhy připravuje na možnost intervencí proti koruně již od podzimu loňského roku, kdy ČNB snížila klíčovou 2T repo sazbu na historické minimum a zároveň „technickou nulu“ 0,05 procenta.
Autor: Barbora Malá
Zdroj: ČNB, Reuters
