Už by se zdálo, že se pomalu blíží čas, kdy centrální banky začínají zvažovat stahování rozsáhlé likvidity z ekonomik, které během posledních let z důvodu zabránění totálního světového finančního kolapsu, do nich nákupem vládních a jiných dluhových cenných papírů napustily (resp. ne do reálné ekonomiky, ale spíše do bank. sektoru). Tuto myšlenku zcela jistě překazila poslední čísla o růstu zaměstnanosti v USA. Ta činila nárůst 88 tis. v březnu (non-farm payrolls), v privátním sektoru pak 95 tis. Jistý pokles se dal čekat vlivem sequestration ve veřejném sektoru, nicméně poklesy růstu zaměstnanosti v průmyslu (mínus 3 tis.) a dokonce v maloobchodu (mínus 24 tis.) vyvolávají otázky. Tímto růstem výrazně pod očekávání (ekonomové čekali růst kolem 190 tis.) se 3-měsíční průměr dostal na 168 tis., což je hodně pod cílovaným růstem a v podstatě dává zprávu americké centrální bance možná dále více expandovat QE a ne naopak přemýšlet o jeho omezování. Ben Bernake se vyjádřil v posledních proslovech zcela jasně, že k redukci nákupu dluhu se přikloní jen tehdy, pokud bude docházet k stabilnímu růstu zaměstnanosti. Stejný názor naposledy potvrdila rovněž viceprezidentka Fedu Janet Yellen, apod.
To byla zcela jistě velmi zajímavá informace na trhu koncem týdne, ale v porovnání s tím s čím přišel před pár dny nově zvolený guvernér japonské centrální banky (BOJ) Haruhiko Kuroda určitě slabší kafe. Již minule jsme na serveru psali o japonském trhu a že se na něm něco výrazného děje. Nový guvernér tedy přišel s dalším symbolickým šlápnutím na plynový pedál. Kuroda hodlá zvýšit měnovou bázi (v podstatě bankovky v oběhu) o 60-70 biliónů jenů ročně, čímž by se zhruba zdvojnásobila do r. 2014 na 270 biliónů jenů ze současných 138 biliónů. Cílem je definitivně zkoncovat s tím co v ekonomii někteří nazývají “ztracené dvě dekády” po fenomenální expanzi hospodářství Japonska v 80. ketech, které spolu se super nízkými úroky vedlo ke spekulativní bublině převážně na trhu nemovitostí a akcií a jejím následném prasknutí a masívnímu propadu cen těchto aktiv. Následek je vidět do dneška a ekonomika vycházejícího slunce v podstatě bojuje s deflací. Podívejme se na vávoj roční inflace od počátku tohoto století (klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
Zdá se, že prostor tedy k nasycení trhu likviditou tu z pohledu ročního vývoje inflace resp. v případě Japonska spíše deflace je. Otázkou zůstává, zda prosté vpuštění masivního množství peněz do ekonomiky učiní něco strukturálně lepším a samozřejmě, co se stane, dostane-li se proces mimo kontrolu (vždyť ultra volná měnová politika byla právě ta, která krizi koncem 80.let vlastně způsobila). Aby se kontrolovalo přesněji množství peněz v oběhu bude nyní BOJ cílovat onu měnovou bázi namísto stávající úrokové sazby peněžního trhu (o/n money market rate, současně 0-0,1%). I když se původně očekávalo, že BOJ bude snižovat nákup japonských vládních dluhopisů na úroveň 2% HDP, tak naopak nyní to bude přes 10% HDP a rozšířeno navíc na více segmentů výnosové křivky až po papíry se splatností 40 let. BOJ dále zrušila tzv. note rule, tj. pravidlo bankovky, které limituje objem nákupu vládních dluhopisů k celkovému objemu bankovek a mincí v oběhu. To znamená nyní nejsou v podstatě žádná omezení kolik dluhu se nakoupí. Co bude zajímavé, bude sledovat japonský soukromý bankovní sektor, jelikož BOJ dále plánuje příme uvěry firmám v objemu 14,7 bil. jenů s ultranízkými sazbami během následujících 2 let. Tím technicky bude sloužit jako substitut komerčním bankám a jejich fukce tak bude v jejich nejdůležitější obchodní aktivitě minimalizována. Tím budou nuceny v podstatě hledat zákazníky v zahraničí a nebo zkrachují.
Každá taková nečekaná akce má samozřejmě za následek prudké pohyby aktiv na trhu a jedním z nich je bezpochby propad hodnoty domácí měny, který můžeme mj. sledovat již nějakou dobu.
Jen se pohybuje v současnosti podle teorie parity kupní síly ve výrazně podhodnoceném teritoriu a naposledy se tato situace vyskytovala před propuknutím finanční a dluhové krize v r. 2008. Avšak např. vůči euru zde prostor k maximům podhodnocení stále existuje.
Zpráva guvernéra japonské centrální banky je tedy velmi přímá a to využijte své hotovosti nebo v případě její „schování pod polštářem“ o ní přijdete. Tak budeme se zájmem sledovat další vývoj.
Už minule jsme rovněž ukázali zrcadlově opačný vývoj japonského akciového indexu Nikkei 225 a kurzu japonského jenu a jejich komoditní spread na burze v Chicagu (nejbližší kontrakty, denní data, Globex systém burzy CME). Pojďme se tedy podívat závěrem, jak se situace dále vyvinula (klikněte na obrázek pro jeho zvětšení):
Autor: Martin Lembák
Zdroj: www.proinvestory.cz
Zdroj: www.proinvestory.cz
